|
|
Tajemství chemické komunikace u raků - přehledová studie a metodické cesty
ERBAN, Pavel
Chemická komunikace je jedním z nejdůležitějších aspektů račího života. Díky ní mohou raci přenášet informace ve velmi složitém vodním prostředí. Jedná se o pro ně nejefektivnější způsob komunikace. Raci chemickou komunikaci používají při vzájemných setkáních, sestavování sociální hierarchie, agresivním chování nebo při péči o potomky. Cílem této práce bylo vytvořit literární rešerši o známých aspektech chemické komunikace u raků spolu s otestováním odběrové metody moči a její funkčnosti. Použité metody se potvrdily jako funkční a použitelné pro další odběry s metodickými poznámkami a úpravami. Při dalších odběrech bylo patrné, že u raků po interakcích došlo ke snížení množství odebratelného vzorku moči. U raků mramorovaných byl viditelný trend zvyšujícího se množství odebraného vzorku moči s rostoucí hmotností a délkou hlavohrudi. U raků signálních nebyl tento trend patrný u raků bez interakce. Tato bakalářská práce tvoří podklad pro další studium chemické komunikace u raků a zároveň nabízí funkční metodu odběru moči od raků pro její další chemické analýzy.
|
|
|
Pach vítězství: role feromonů v interakcích raků
MAREŠ, Josef
Analýza komunikace, hierarchie a role feromonů u raků je zajímavou oblastí, která přináší stále nové poznatky a může nám pomoci pochopit některé skutečnosti, které můžou být platné nejen pro raky ale i další korýše. V této práci bylo proto studováno, jak se zachovají ráča dvou samic ve společné nádrži. Poté co samice mezi sebou ustanovili dominanci (sérií kontaktů a soubojů) si ráčata raději vybrali dominantní samici bez ohlednu na to, zda se jedná o jejich vlastní či cizí matku. Dominantní samice, která ovládla vítězně souboje aktivním pohybem sbírala ráčata ata ji svým pohybem následovala. Podřízená samice přijala své postavení, snažila se vyhýbat kontaktům, stranila se a snížila svoji aktivitu. Ráčata si ji v této fázi experimentu již prakticky nevšímala. V rámci diplomové práce se podařilo dosáhnout všech vytyčených cílů a nově zjištěné skutečnosti mohou být důležitou součástí dalších navazujících experimentů. Povedlo se nám pozitivně odpovědět na všechny primárně stanovené hypotézy kdy: 1/ Samice raka mramorovaného vjedné nádrži mezi sebou ustanovily vždy vztah dominantního a submisivního jedince, 2/ ráčata raka mramorovaného si vybrala vždy jen jednu z matek ve společné nádrži a 3/ ráčata raka mramorovaného si takto vabrala vždy dominantní samici. Ze získaných výsledků vyplývá, že dominance (ať už sdělená chemicky nebo vizuálními stimuly) je pro ráčata důležitějším faktorem než specifický "pach matky". Výsledky přináší významné poznatky do dané problematiky hierarchie různých pachových a vizuálních signálů. Určité komunikační signály jsou tedy zdá se nadřazeny jiným. Signály sdělující dominantní postavení jedince jsou pravděpodobně silnější než tak silný stimul, jakým je mateřský feromon odpovědný za rozpoznání potomstva a matky. Na druhou stranu není možné vyloučit i možný efekt neatraktivity podřízené matky. Jak by se vyvíjel vztah mezi podřízenou samicí, jejím potomstvem v péči dominantní samice a dominantní samicí v čase, kdy jedinci rostou a přestávají mít potřebu být pod mateřskou ochranou zůstává otevřené k dalším hypotézám.
|
|
|
Burrowing behaviour in crayfish
GUO, Wei
Cílem této disertační práce je objasnit dosud neprobádané ekologické vlastnosti v oblasti norovacího chování sladkovodních raků při třech podmiňujících faktorech: a) extrémní klimatické situace (sucha); b) kontaminace vodního prostředí cizorodými látkami; c) vnitrodruhové a mezidruhové ? interkace První kapitola se zabývá úvodem základních dostupných informací do problematiky norovacího chování sladkovodních raků. Neprozkoumanými ekologickými situacemi v této oblasti jsou: a) potenciální efekt sucha na reprodukci raků; b) vliv kontaminace vodního prostředí na norovací chování raků; c) kompetice raků o úkryt, představující primární zdroj. Ve druhé kapitole je demonstrováno, zdali může docházet k embryogenezi a post-embryonálnímu vývoji uvnitř račí nory bez přístupu vody. Pro zodpovězení této otázky byly provedeny tři experimenty, při nichž byly použity umělé nory s vysokou (různou) mírou vlhkosti uvnitř. Jako modelový druh byl vybrán rak mramorovaný (Procambarus virginalis Lyko, 2017). Schopnost raka mramorovaného zdárně podstoupit počáteční fázi embryogeneze včetně líhnutí a raného post-embryonálního vývoje jsme pozorovali pouze v podmínkách vysoké míry vzdušné vlhkosti. Post-emryonální vývoj byl pozastaven v případě úplné absence volné vody a s úspěchem opětovně znovuobnoven po jejím dodání. Podobná schopnost tolerovat periody sucha během post-embryonálního vývoje se může vyskytovat u dalších druhů raků, zvláště pak u typicky "norujících" druhů ". Třetí a čtvrtá kapitola společně reprezentují studium vlivu kontaminace vody na norovací chování u raků (jako modelový druh zde byl použit rak červený Procambarus clarkii). Testovali jsme hypotézu, zda může být norovací chování u raka červeného ovlivněno léčivy a herbicidy v koncentracích, které jsou běžně detekovatelné ve vodním prostředí. Jako reprezentanta léčiv, jsme zvolili metamfetamin (METH) a tramadol (TRA) (1 ?g/L) (Kapitola 3) a z herbicidů jsme testovali efekt terbutylazinu (TERB) a metazachloru (META) (2 ?g/L) (Kapitola 4). V průběhu první studie jsme zaznamenali signifikantně nižší hodnoty pro hloubku a celkový objem nor u samic exponovaných daným koncentracím metamfetaminu ve srovnání s neexponovanovanými jedinci v kontrole. Samice vystavené působení tramadolu bez výjimek vykazovali tendenci hrabat si menší nory při porovnání s kontrolou, nicméně tento trend nebyl statisticky průkazný (Kapitola 3). Účinnost herbicidů na změnu chování při norování se neprojevovala v takové míře, avšak samci raků exponovaných METH budovali signifikantně vyšší počet nor než všechny ostatní experimentální skupiny. Pátá a šestá kapitola obsahují popis agresivity raků mramorovaných při mezidruhových interakcích v kontrolovaných podmínkách. Jejich agresivita byla kvantifikována pomocí přímých agonistických interakcí a kompeticí o úkryt s rakem kalikovým Faxonius immunis a rakem pruhovaným Faxonius limosus. Výsledky rozdílů v agresivitě v laboratoři by mohly být aplikovatelné na přírodní podmínky, tj. mohou posloužit při predikci a jasnějším zohlednění nastalých situací. Pozorovali jsme, že raci mramorovaní dominují při střetnutích se stejně velkými raky kalikovými (Kapitola 5) a raky pruhovanými (Kapitola 6). Vyšší míra aktivity a agresivity u raků mramorovaných může vést například k snazšímu rozšířování tohoto nepůvodního invazního druhu, a to jak přímým vlivem mezidruhových interakcí, tak skrze výtězné "šarvátky" o zdroje, jakými jsou zejména úkryty a potrava. Sedmá kapitola této práce shrnuje poznatky z pěti výše uvedených kapitol a obsahuje také jejich finální diskuzi. Předkládaná data reprezentují základní vědecké poznatky vhodné pro praktické využití. Výstupy z mezidruhových interakcí mezi raky mohou mít značný význam v předpokladech o důsledcích na společenstva a ekosystémy, které jsou silně invadované těmito nepůvodními druhy raků, jenž s původními druhy sdílejí podobné životní strategie, ekologické niky a adaptační mechanizmy.
|
|
|
Porcelánová nemoc u raků: biologie, dopady a rozšíření
Jelínková, Tereza ; Balcarová, Eva (vedoucí práce) ; Vávra, Jiří (oponent)
Porcelánová nemoc je onemocnění postihující raky způsobované mikrosporidií Thelohania contejeani. Tento vnitrobuněčný parazit napadá svalové buňky hostitele, které postupně vyplní sporami. Tím vzniká pro toto onemocnění charakteristické bělavé či opaleskující zabarvení abdominálního svalstva raků. Parazit takto postupně napadá další svalová vlákna, což pravděpodobně vede ke snížení pohybové aktivity napadeného jedince a následné smrti. Ačkoli T. contejeani nepředstavuje při nízké prevalenci pro račí populace vážné ohrožení, a není tedy tak zásadní hrozbou jako račí mor, bylo v souvislosti s ní popsáno několik masových úhynů raků. Tato práce shrnuje základní poznatky o infekci tímto parazitem, rozebírá její dopady na hostitele a faktory, které mohou šíření a rozvoj nemoci ovlivnit. Také popisuje životní cyklus T. contejeani, sumarizuje dosud zaznamenané případy výskytu tohoto parazita a hodnotí rizika, která pro račí populace znamená. Závěrem jsou popsány metody, kterými je možné nákazu detekovat. Klíčová slova: Thelohania contejeani, porcelánová nemoc, rak, mikrosporidie, parazit, sval
|
|
|
Porcelánová nemoc u raků: biologie, dopady a rozšíření
Jelínková, Tereza ; Balcarová, Eva (vedoucí práce) ; Vávra, Jiří (oponent)
Porcelánová nemoc je onemocnění postihující raky způsobované mikrosporidií Thelohania contejeani. Tento vnitrobuněčný parazit napadá svalové buňky hostitele, které postupně vyplní sporami. Tím vzniká pro toto onemocnění charakteristické bělavé či opaleskující zabarvení abdominálního svalstva raků. Parazit takto postupně napadá další svalová vlákna, což pravděpodobně vede ke snížení pohybové aktivity napadeného jedince a následné smrti. Ačkoli T. contejeani nepředstavuje při nízké prevalenci pro račí populace vážné ohrožení, a není tedy tak zásadní hrozbou jako račí mor, bylo v souvislosti s ní popsáno několik masových úhynů raků. Tato práce shrnuje základní poznatky o infekci tímto parazitem, rozebírá její dopady na hostitele a faktory, které mohou šíření a rozvoj nemoci ovlivnit. Také popisuje životní cyklus T. contejeani, sumarizuje dosud zaznamenané případy výskytu tohoto parazita a hodnotí rizika, která pro račí populace znamená. Závěrem jsou popsány metody, kterými je možné nákazu detekovat. Klíčová slova: Thelohania contejeani, porcelánová nemoc, rak, mikrosporidie, parazit, sval
|
|
|
Využití pitev bezobratlých živočichů ve výuce biologie na středních školách
Ondrová, Radka ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na anatomii a provádění pitev 4 vybraných modelových bezobratlých živočichů využitelných ve školní výuce. Jedná se o škebli rybničnou (Anodonta cygnea), pakobylku rohatou (Medauroidea extradentata), chrousta obecného (Melolontha melolontha) a ježovku jedlou (Echinus esculentus). V případě chrousta obecného se k němu vztahuje zpracovaný text, doprovodné fotografie pitvy jsou pořízeny na tropickém zlatohlávku rodu Pachnoda, který má z chroustem velmi podobnou vnitřní stavbu. U všech vybraných živočichů se věnuji možnosti jejich získání, správného smrcení, vnější i vnitřní stavbě těla a postupu jednotlivých krovů pitvy, která je doplněna digitálními fotografiemi. Práci jsem rozšířila přehledem rozsahu učiva na základních a středních školách, který se týká rozpracovaných živočichů. Pro větší srozumitelnost je text doplněn slovníčkem cizích pojmů, které se v práci vyskytly. Součástí příloh je fotografický atlas pitev, který vznikl spojením této diplomové práce a mé bakalářské práce (obhájena v roce 2010), ve které jsem stejným způsobem rozpracovala 5 živočichů. Jedná se o škrkavku prasečí (Ascaris suum), žížalu obecnou (Lumbricus terrestris), hlemýždě zahradního (Helix pomatia), raka mramorovaného (Procambarus aff. fallax) a švába velkokřídlého (Archimandrita tesselata)....
|
|
|
Studium reprodukční biologie u raků - páření, kladení a morfologická struktura samčích a samičích gamet
KUBEC, Jan
V přírodě se raci reprezentují jako predátoři nebo i část potravní základny některých ryb. Ve volných vodách působí také jako detrivoři, a jsou tak důležitým prvkem v koloběhu živin a energie ve vodním ekosystému. Rakům se však nevyhnuly negativní dopady antropogenní činnosti jako znečistění vod a devastace habitatů. Z těchto důvodů je zapotřebí reprodukce raků v líhních a farmách. Hlavním cílem mé práce bylo studium reprodukční biologie u raků se zaměřením na proces páření, interval mezi pářením a kladením vajíček, oplodněním a morfologickou strukturu samčích a samičích gamet. Mezi vedlejší cíle bylo zařazeno využití opakované elektrostimulace u raků a možnost existence hybridů raka říčního (Astacus astacus) a raka bahenního (Astacus leptodactylus). Pozorování období reprodukce proběhlo na zástupcích raka říčního a raka bahenního, pomocí přirozeného páření v nádržích. Struktura gamet byla pozorována na vzorcích odebraných od raka říčního (Astacu astacus), raka bahenního (Astacus leptodactylus), raka signálního (Pacifastacus leniusculus), raka červeného (Procambarus clarkii) a raka pruhovaného (Orconectes limosus). Experimenty se uskutečnily během podzimního období v roce 2012 a 2013. Výsledky pozorování reprodukce raků nám více přiblížily období a intervaly všech fází procesu páření raků. U samic raka říčního i raka bahenního bylo zjištěno nakladení vajíček bez přítomnosti samců. Pomocí ultrastruktury samčích a samičích gamet byly popsány jejich jednotlivé složky. Opakovaná elektrostimulace se ukázala u čeledi Astacidae jako vhodný prostředek pro sbírání většího množství spermatického materiálu. Experiment hybridizace dokázal, že může docházet ke spáření obou druhů raků v lokalitách, kde se vyskytují současně. Tyto experimenty pomohly v dalším poznání reprodukční biologie raků.
|
|
|
Biologie rozmnožování u raků
NIKSIRAT HASHJIN, Hamid
Byla popsána ultrastruktura spermií u šesti druhů raků. Akrozomální komplex je lokalizován v přední, kdežto jádro se nachází v zadní části buňky. Akrozomální komplex je tvořen dvěma hlavními částmi, kterými jsou tělo a subakrozomální zóna. Tělo akrozomu má tvar obrácené misky a je tvořen třemi vrstvami lišícími se svou hustotou a obsahem paralelních vláken. Subakrozomální zóna zaujímá centrální část komplexu a je rozdělena do dvou oblastí s rozdílnou elektrodenzitou. Spermie raka pruhovaného Orconectes limosus byla popsána vůbec poprvé a u spermií raka červeného Procambarus clarkii byl nově nalezen i hrot na vrcholu vlastního akrozomu. I přes dobře zachovanou obecnou strukturu a podobnost spermií studovaných raků byly nalezeny rozdíly v rozměrech akrozomu, které tak mohou být využité pro odlišení jednotlivých druhů. Dále byla popsána a porovnána ultrastruktura spermií a stěny spermatoforů raka bahenního Astacus leptodactylus a to ve třech stádiích: ihned po ejakulaci, po páření a po uvolnění spermií ze spermatoforů. Račí spermatofory jsou tvořeny masou spermií obalených třívrstevnou stěnou. Po páření se zvětšuje šířka vnější stěny spermatoforu. Matrix střední vrstvy začíná být retikulovaný a granule uvnitř této vrstvy uvolňují svůj obsah. Vlákna ve vnitřní vrstvě se rozkládají na malé částice. Zvětšuje se extracelulární kapsule a objevuje se volný prostor mezi spermií a touto kapsulí. Plocha plazmatické membrány se zvyšuje zvrásnění svého povrchu a změnami, které vedou k tvorbě vícevrstvé struktury na přední části akrozomu. Hustota subakrozomální zóny se zvyšuje v blízkosti těla akrozomu. S nástupem ovulace jsou stěny spermatoforu rozpuštěny působením sekretu ze žláz na zadečku samice. Poté dochází k eliminaci extracelulární kapsuly, plazmatické membrány a membránové lamely. Subakrozomální zóna ztrácí svou elektrodenzitu a zatahuje se. Z nejvnitřnější vrstvy akrozomu je uvolněn materiál s vysokou elektrodenzitou a vlákny, které spolu na vrcholu akrozomu vytvářejí rozložitou strukturu. Nejdůležitější změny jsou pozorovány v subakrozomální zóně. Tyto mohou hrát klíčovou roli při oplodnění vajíčka. Rovněž morfologické změny spermie po propuštění extracelulární kapsuly, zejména tvorba rozložité struktury z materiálu s vysokou elektrodenzitou a vláken mohou hrát roli v navázání spermie s vajíčkem raků, jejichž spermie jsou nepohyblivé.
|
|
|
Výzkum ekologie a rozšíření‚ návrh managementu populací a záchranných programů zvláště chráněných druhů živočichů: Projekty aktivní podpory ohrožených živočichů v České republice
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Nová, Petra ; Marhoul, Pavel ; Kumstátová, Tereza
Snahou sborníku je pokusit se shrnout dosavadní zkušenosti s aktivní podporou některých ohrožených živočichů a využít je pro další rozvoj a zefektivnění projektů tohoto typu. Realizovaných projektů bylo velké množství, mnohé z nich po sobě nezanechaly žádnou publikační ani jinou stopu, jiné jsou zdokumentovány pouze nedostatečně a nelze je nijak hodnotit. Do hodnocení se tak dostaly zejména projekty hrazené z veřejných rozpočtů, u kterých je stanovena povinnost podání zprávy o realizaci projektu. Hodnoceny byly aktivity realizované od roku 1980, v případě, že byl určitý projekt významný z metodologického hlediska nebo má přímé vazby na současnost, bylo možno zahrnout i projekty starší. Hodnocení celostátně koordinovaných projektů a dále všech, u kterých došlo k jakýmkoliv reintrodukcím. Projekty byly věnovány těmto živočichům: vodní měkkýši, rak říční, motýli, blanokřídlí, ryby, obojživelníci, želva bahenní, ještěrka zelená, ostatní plazi, užovka stromová, hohol severní, drop velký, tetřev hlušec, čáp bílý, moták lužní, puštík bělavý, sova pálená, sýček obecný, sýc rousný, ledňáček říční, netopýři, sysel obecný, bobr evropský, vydra říční a rys ostrovid.
|
|
| |
host ::
RSS.